„Zapuď tu otrokyni i jejího syna!“ 1. Mojžíšova 21:10
Když se Abraham pokusil uspíšit Boží plán a uskutečnit ho sice dobře míněným, avšak pomýleným lidským úsilím, narodil se Izmael. Možná sis sám něco podobného vyzkoušel. Všichni máme své „Izmaele“ – dobré nápady, které však nebyly nápady Božími. A to nám může zkomplikovat život. Proto Bůh Abrahamovi řekl: „Zapuď tu otrokyni i jejího syna!“ (1. Mojžíšova 21:10). Jinými slovy: „Je načase vypořádat se se svou minulostí a udělat si doma pořádek. Toto tě brzdí, a dokud se s tím nevypořádáš, nevstoupíš do svého povolání. Vypuď to ze svého života a neohlížej se!“
Někdy mohou tvůj zázrak (Izák) a tvoje chyba (Izmael) nějakou dobu žít spolu pod jednou střechou. V jedné oblasti tvého života mohou věci fungovat velmi dobře, ve druhé velmi špatně. Pak ale přijde okamžik, kdy Bůh řekne: „Kvůli plánům, které s tebou mám, musíš tuhle věc odstranit ze svého života.“ A to není snadné. Je bolestné odloučit se od něčeho, po čem tvá tělesná přirozenost touží a čeho si cení. Máš ale jenom dvě možnosti. Buď se necháš řídit svými emocemi a přijdeš o to nejlepší od Boha, nebo řekneš: „Ať je mi ta osoba nebo věc sebedražší, Pána miluji víc.“
Když jsi ochoten vzdát se něčeho, o čem sis myslel, že to musíš mít, kvůli tomu, že Boha miluješ víc, říká se tomu „oběť chvály“ (viz Židům 13:15). Když Bohu nabídneš takovou oběť, získáš postavení, v němž můžeš zažít novou úroveň jeho požehnání. Nemluví k tobě dnes Bůh o něčem podobném ve tvém životě? Pokud ano, pošli to ze svého života pryč!