„Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím.“ 4. Mojžíšova 23:20
Izraelci dobyli zaslíbenou zemi a vzali ji do vlastnictví, zabrali město po městě. Když se přiblížili k Moábu, jeden z jeho knížat jménem Balák najal proroka jménem Bileám, aby nad blížícími se izraelskými vojsky vyslovil kletbu. Balák stál na hoře, odkud bylo vidět celý izraelský tábor, a očekával, že z Bileámových úst začnou proudit kletby. Místo nich však přišla požehnání. Když se Bileáma zeptal proč, ten mu odpověděl: „Dostal jsem příkaz žehnat, On požehnal, a já to nemohu zvrátit. On nepozoruje nespravedlnost v Jákobovi, nevidí špatnost v Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním…“ (4. Mojžíšova 23:20-21, přel. z angl.).
Bylo to proto, že mezi Izraelci opravdu nebyla žádná „nespravedlnost“ nebo „špatnost“? To ne. Jak to, že je tedy Bůh neviděl? Ze stejného důvodu, jako nevidí tvé chyby a selhání, protože se rozhodl vidět tě „v Kristu“, který je dokonalý, a jehož usmiřující krev přikrývá všechny tvé hříchy od nového narození až po nový Jeruzalém. Když Izraelci vždycky na noc stavěli tábor, tvořily jejich stany velký kříž. Představ si stany osmi kmenů ve vertikální linii a čtyř kmenů v horizontální. Vidíš ten obraz? Jako vykoupené Boží dítě – tak tě vidí tvůj nebeský Otec. Dívá se na tebe skrze kříž. A protože Ježíšova krev zaplatila za každý hřích, jakého by ses kdy dopustil, vidí tě Bůh jako „přijatého“, „spravedlivého“ a „úplného“.
Slovo pro tebe tedy dnes zní: Bůh tě vidí v Kristu, a proto jsi nezvratně požehnán.