„To všechno jsem dodržoval od svého mládí.“ Lukáš 18:21
Bohatého zákoníka můžeme přiřadit k nejnáboženštějším lidem v Písmu. Dodržoval všechna přikázání. Je ale možné nedělat nic špatného, a přesto neudělat nic správně. Spravedlnost lze definovat jako dělání něčeho správného. My se ale soustřeďujeme jenom na to, abychom nedělali nic špatného. Vytváříme si o hříchu představu – nedělej tohle, nedělej tamto, a budeš v pořádku.
Jenže to je svatost viděna z rubu. Tvému nebeskému Otci lámou srdce naopak hříchy, kdy něco opomíjíš – něco, co bys mohl udělat v budoucnosti, co můžeš udělat teď a cos měl udělat v minulosti. Pokud jsi rodič, tak tomu rozumíš. Líbí se ti, když tvoje děti neudělají něco špatného, ale ještě větší radost máš z toho, když udělají něco dobrého. Bůh tě spasil, abys mu sloužil! Pavel řekl: „Jsme … v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil“ (Efezským 2:10). Bůh má pro tvůj život osobní plán zvaný „Jeho vůle“. Nemůžeš ale pořád hrát jenom v obraně, musíš útočit. Nemůžeš jenom nedělat nic špatného, musíš dělat něco správného. Nemůžeš jenom dodržovat pravidla, jsi povolán následovat Ježíše.
Pokud je ti bohatého zákoníka líto, nemělo by to být kvůli Ježíšovu požadavku, aby se něčeho vzdal, ale kvůli příležitosti, kterou si nechal utéct. Představ si, že ti Stvořitel u sebe nabídne tříletou stáž, a ty řekneš ne! To, čeho se měl podle Ježíše vzdát, nebylo ničím proti tomu, co on mu za to nabízel. Bohužel řekl ne. Ty ale můžeš říct ano, a začít žít ten nejúžasnější život, jaký je jen možný.