„Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ Římanům 8:31
V očích své rodiny nebyl David nikdy ničím více než pastýřem (viz 1. Samuelova 16:11-12). V Božích očích byl ale příštím králem Izraele! Je ohromující, jak nás lidé škatulkují už v momentě, kdy se narodíme. Jedni ti říkají, že „vypadáš přesně jako ten nebo ten“, jiní tě přesvědčují, že jsi „jen průměrný student“ nebo „jen tuctová holka“. A než si to uvědomíš, uvěříš jejich hodnocením a názorům. Timotea zřejmě někteří lidé považovali za příliš mladého na to, aby byl vedoucím. Proto mu Pavel napsal: „Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý…“ (1. Timoteovi 4:12).
Náš seznam nedostatků, které vnímáme u druhých lidí, může být drsný a nemilosrdný. Obsahuje položky jako chudý, nevzdělaný, fyzicky či mentálně postižený nebo etnicky odlišný. Dokonce zahrnuje i hloupé chyby, které někdo udělal před lety. Zeptej se sám sebe, jestli bys chtěl být měřen takovýmito měřítky. Nemyslím si to!
Když byl Adam Clarke, jeden z nejproduktivnějších anglických kazatelů osmnáctého století, mladý, řekl jeho otec učiteli, že si myslí, že se jeho syn nebude ve škole dobře učit. Učitel mu odpověděl: „Mně připadá velmi bystrý.“ Adam tato slova slyšel, a to změnilo jeho život. Ta slova ho „vytáhla z krabice“, do níž ho zavřel jeho otec. Clarke se dožil sedmdesáti dvou let, stal se slavným metodistickým kazatelem a dal světu jeden z nejobsáhlejších komentářů k Bibli. Takže se zbav nálepek a myšlenek, které omezují tvůj život, a začni žít. „Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Římanům 8:31).