„… brány pekel ji nepřemohou.“ Matouš 16:18
Nemůžeš sedět stranou, protože Bůh tě povolal do frontové linie zde na Zemi. Někdy to znamená postavit se za to, co je správné. Ježíš řekl: „… zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou“ (Matouš 16:18). Brány jsou obranná opatření. To znamená, že jsi byl povolán k útoku na síly pekla.
V roce 1517 mnich jménem Martin Luther zahájil boj s církevním zřízením. Zpochybnil status quo, když napadl prodej odpustků (licenci na hřích). Na vrata kostela Všech svatých v německém Wittenbergu vyvěsil devadesát pět tezí a tím roznítil protestantskou reformaci. Luther pravděpodobně nevěděl, že vytváří historii. Ale malé skutky víry a odvahy mívají domino efekt. Když bez ohledu na okolnosti a důsledky uděláš to, co je správné, připravíš Bohu podmínky, aby mohl jednat. Na sněmu ve Wormsu v roce 1521 byl Luther předvolán císařem Svaté říše římské Karlem V. a předán za své názory soudu. Namísto odvolání Luther jednal podle svého přesvědčení, a zaujal pevný postoj: „Mé svědomí je zajato Božím slovem, nemohu odvolat a nic neodvolám. Neboť jednat proti našemu svědomí není pro nás ani bezpečné, ani možné. Za tím si stojím. Nemůžu udělat nic jiného. Bůh mi pomáhej. Amen.“
Takže za koho se máš postavit ty? Za bezdomovce? Sirotky? Za ty, jejichž hlas není slyšet? Nedovol problému, aby tě přemohl. Nedovol, aby to, co nemůžeš udělat, bránilo tomu, co udělat můžeš.