„Dávejte, a bude vám dáno…“ Lukáš 6:38
Mnozí chceme dávat lidem, které milujeme, z důvodů, v něž věříme. Strach nám ale brání. Obáváme se, že když dáme, nebudeme možná mít dost pro sebe. Takže místo zasévání svá semena shromažďujeme a míjíme tak sklizeň, kterou nám Bůh zaslíbil. Proč? Protože na nějaké hlubší úrovni pochybujeme, že by Bůh skutečně mohl požehnat někomu takovému, jako jsme my. Ježíš řekl: „Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána…“ (Lukáš 6:38). Pokud by banka slíbila takovou návratnost investic, vyrazil bys na cestu k jejím dveřím, že? Banky ale mohou selhat a bankéřům nelze vždy důvěřovat. Bůh však svůj slib nikdy neporušil!
Je zde důležitá biblická pravda: Když otevřeš svou náruč Bohu, on otevře tu svou tobě. A Bůh má náruč větší! Ale stejně jako se učíš dávat, musíš se naučit i přijímat. Ježíš řekl: „… dobrá míra … vám bude dána do klína“ (Lukáš 6:38). Když ti Bůh oplácí, často to dělá prostřednictvím lidí. Všech typů lidí! Takže nedovol pýše nebo předsudkům, aby ti zabránily přijímat od druhých, protože Bůh jim chce dát sklizeň ze semen, která zaseli do tvého života. Nevyhýbej se sklizni, ani své ani jejich. Nikdy neváhej dát pravému Božímu služebníkovi. „Věřte v Hospodina, svého Boha, a budete nepohnutelní; věřte jeho prorokům a bude vás provázet zdar“ (2. Paralipomenon 20:20). Když tě Bůh přiměje zasít semínko, je to proto, že má pro tebe úrodu ke sklizni. Nenech si ji ujít!