„A na vlastní uši uslyšíš za sebou říkat: To je ta cesta…“ Izajáš 30:21, ČSP
Jeden poradce, který se vymanil ze závislosti, napsal: „Léčil jsem se z chemické závislosti a potřeboval jsem práci, abych se z toho dostal. Hledal jsem celé měsíce, ale nikde mě nechtěli. Jednoho dne jsem čekal na autobus, když tu jsem zaslechl tichý hlas: ‚Podívej se za sebe.‘ Stál jsem před advokátní kanceláří. ‚Jdi, promluv si s ředitelem firmy a řekni mu, že sháníš práci,‘ slyšel jsem slova. To je bláznovství, pomyslel jsem si. Ale ten tichý hlas mě přiměl k tomu, že jsem poslechl. Když jsem mluvil s advokátem a říkal mu, co prožívám, projevil pochopení, protože měl v rodině podobný případ. Pak se na mě zadíval a řekl: ‚Je zvláštní, že jste přišel právě dnes. Zrovna jsem přemýšlel, že bych někoho potřeboval na novou pozici právního asistenta, ale ještě jsem nestačil podat inzerát.‘ Dva týdny na to jsem měl místo, které bylo lepší než jakákoliv pozice, o kterou jsem kdy žádal. Dostal jsem dobrý plat a mohl maximálně využít své schopnosti.“
Problém není v tom, že by k nám Bůh nemluvil. Problém je, že my jeho hlas nedokážeme rozpoznat. Nebuď tak zbrklý, abys hned zavrhoval náhodné myšlenky, které ti prolétnou hlavou (viz 1. Korintským 2:16).
Jinak řečeno, Bůh nebude posílat blesk z nebe, aby tě upoutal. Častěji bude mluvit prostřednictvím tvých myšlenek nebo někoho z rodiny, přítele, učitele, pastora, prostřednictvím změny okolností, náhlým oslovením skrze Písmo, knihou nadaného spisovatele nebo tichým místem, kde naplní tvé srdce dokonalým pokojem. Nauč se naslouchat Božímu hlasu.