„… kdo očekávají na Hospodina, nabývají nové síly…“ Izajáš 40:31, ČSP
Jeden uznávaný spisovatel popsal své emoce, když musel vystoupit před publikem: „Vystupování na veřejnosti je naším strachem číslo jedna. Na pátém místě je strach ze smrti a na sedmém obava z osamělosti. To znamená, že většina z nás se méně obává umírání v osamělosti než toho, že se ztrapní před druhými. Strach je silný motivátor. Je tu strach, že budeš považován za výjimečného nebo odlišného; strach z neznáma; strach z toho, že budeš považován za podvodníka; strach, že zapomeneš všechno, co jsi chtěl říct; strach z toho, že se vystavuješ riziku na veřejnosti; strach, že tam budeš sám. Všechny tyto strachy se u většiny z nás při veřejném vystupování sčítají.“
Lorin Woolfe ve své knize Co učí Bible o vůdcovství napsal: „Vůdcovství vyžaduje téměř bezednou zásobu slovní energie: telefonickou komunikaci, soustředění na své vystoupení, opakování stejné mantry pořád dokola, až svůj vlastní hlas nemůžeš ani vystát – a pak opakování téhož stále znovu, protože právě když tě to poselství začíná nudit a připadá ti už přihlouplé, začíná pravděpodobně pronikat k lidem.“
Máš-li své zkušeností s vyučováním, kázáním nebo mluvením na veřejnosti, nejspíš se usmíváš a říkáš k tomu své „amen“! Faktem je, že z vyschlé studny prázdné vědro nenaplníš. Abys mohl dál dávat, musíš duchovně, emocionálně i fyzicky „dobíjet své baterie“. Bible radí, jak to udělat: „… kdo očekávají na Hospodina, nabývají nové síly, vznášejí se na křídlech jako orli; běží, a neunaví se, chodí, a neochabnou“ (Izajáš 40:31, ČSP).