„Služte s ochotnou myslí jako Pánu, a ne lidem.“ Efezským 6:7, B21
Typ služebník: Služebníci milují to, že jsou potřební. Jsou to přirození pečovatelé, kteří vám natřesou polštář, i když to nepotřebujete! Nezapomenou na ničí narozeniny nebo výročí a často jsou mezi prvními, kdo pomáhají sklízet ze stolu a umývat nádobí. Služebníci často pracují v sociálních sférách, kde pomáhají druhým. Nejlépe se cítí, když mají plno práce. Ale ačkoliv touží pomáhat lidem, často to může být jen naplňování jejich vlastní potřeby. Pod pláštíkem ochotné služby se někdy skrývá nízké sebevědomí, které je třeba krmit. A protože nemůže být nikdy plně uspokojeno, může přehnaná péče druhé až unavovat. Skvělou ilustrací je Marta. Zatímco ona měla plné ruce práce, její sestra Marie klidně seděla u Ježíšových nohou (viz Lukáš 10:39-42). Plusem služebníků je, že názorně předvádějí lásku v akci a jsou přirozeně soustředění na druhé, díky čemuž se lidé cítí být opečováváni. Nevýhodou je, že někdy své „dávání“ zneužívají k manipulaci druhými. Jejich problémem je, že když se jim pokusíte nadlehčit jejich břemeno a zvednout jejich zátěž, nedovolí vám to. Jejich vrozený strach, že přestanou být potřební, jim znemožňuje stanovit si zdravé hranice. Co s tím?
1) Ujisti se, že tvou nejvyšší prioritou je sloužit Bohu, nikoliv lidem. „Služte s ochotnou myslí jako Pánu, a ne lidem“ (Efezským 6:7, B21).
2) Pochop, že tvá odměna přijde od Boha, nikoliv od lidí. „Vězte, že cokoli kdo učinil dobrého, za to dostane odplatu od Pána…“ (Efezským 6:8, B21).
3) Nestěžuj si. „Všechno dělejte bez reptání a dohadování, abyste byli nezkažení a nevinní jako neposkvrněné Boží děti…“ (Filipským 2:14-15, B21).