„Raději své tělo tužím a podmaňuji…“ 1. Korintským 9:27, B21
Typ umělec: Umělci nejenže milují krásu a vidí ji tam, kde ji druzí nevidí, mají také jedinečné nadání ji vytvářet. Svou individualitu vyjadřují odvážnými způsoby, které obohacují nás všechny. Vnášejí barvu a vkus do světa, který by byl jinak šedivý. Protože ale nikdo z nás nemůže žít nastálo v ideálním světě své představivosti, ani umělci někdy nejsou schopni žít v reálném světě s jeho problémy a tlaky. Stejná citlivost, která je činí kreativními, je často zotročuje emocionálními houpačkami, které jejich příznivce odrazují, až nakonec zničí i samotného umělce. Od Ernesta Hemingwaye až po Elvise Presleyho čteme v jejich životopisech stejný příběh.
Král David byl umělec. Byl to nadaný básník, tanečník a skladatel mnoha písní. Ale jeho neschopnost ovládat vlastní impulzivitu vyvrcholila aférou, která vedla k vraždě a ke zničení jeho rodiny. Pochop jedno: Každá síla, kterou ti Bůh dává, má svého dvojníka ve slabosti, kterou musíš rozpoznat a patřičně ovládnout. Čím talentovanější jsi, tím více musíš být ukázněný. Pavel byl natolik moudrý, že rozpoznal své vlastní sklony: „Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal“ (1. Korintským 9:27). V posledních několika desetiletích se ukazuje, že dokonce i lidé, které Bůh povolal, aby vybudovali významné církve a vedli službu, nejsou imunní vůči pokušení. Kde je velký talent, je i velké pokušení.
Kdy jsou ovce v maximálním bezpečí? Když se co nejtěsněji přimknou k pastýři. Tak to dnes udělej!