„Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.“        1. Petrova 2:20

Mnozí z lidí, které v Písmu obdivujeme, zažili špatné zacházení. A Bůh dovolil, aby se to dělo. Vzpomeň si na Daniela, který byl předhozen lvům, nebo na Josefa, kterého vsadili do vězení. Neudělali nic, čím by si to zasloužili. Bible říká: „Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem. K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích“ (1. Petrova 2:20-21).
Všimni si, že jsi „povolán“ k překonávání těžkostí. Tvá bolest má účel. Nic se tě nemůže dotknout bez toho, aby to prošlo rukama tvého milujícího nebeského Otce. On vše předvídal, a všechno, čím právě teď procházíš, tě má připravit, abys mu sloužil efektivněji. Pavel řekl: „Při mé první obhajobě nikdo při mně nebyl, všichni mě opustili. Kéž jim to Bůh nepočítá! Pán však při mně stál a dal mi sílu, abych mohl dovršit zvěstování evangelia…“ (2. Timoteovi 4:16-17). Pavel svou situaci nevnímal pouze jako něco, co musí vydržet, vnímal ji jako něco, co ho posune vpřed.
Takže buď povzbuzen, protože rosteš v milosti (stáváš se milosrdným) a v poznání našeho Pána (viz 2. Petrova 3:18). Procházíš přípravným procesem. Zdá se ti, že tomu nerozumíš? Potom poslyš, co řekla Joni Erickson Tada: „Kdyby byla Boží mysl tak malá, abych jí porozuměla, nebyl by to Bůh. Někdy nemůžu snést ten invalidní vozík, ale právě v té chvíli Boží milost přebírá vládu. I s mým postižením má Bůh pro můj život plán a smysl.“ Ať už tě Bůh vezme z té situace pryč nebo tě přes ni provede, důvěřuj mu. On pracuje pro tvé dobro a pro svou slávu.