„… já budu jásotem oslavovat Hospodina…“ Abakuk 3:18
Pastor Jim Penner řekl: „Nikdy nezapomenu, jak jsem jako osmiletý seděl na schodě, když maminka otevřela dvěma mužům a ti jí podali nějaké papíry. Jak jí stékaly slzy po tvářích, mně brzy došlo, co se přihodilo. Měli jsme málo peněz, nespláceli jsme bance, a tak jsme museli vrátit auto.
Z toho dne si ale nesu i jiný obraz, který si dodnes pamatuji: Maminka se modlí ve svém pokoji a tváří v tvář strachu pronáší dvě slova: ‚Děkuji ti! Děkuji ti!‘ Říkal jsem si: ‚Děkuji ti? Právě jsme přišli o auto, nemáme peníze, co s námi bude?‘ Maminčina modlitba pokračovala: ‚Děkuji ti, Bože, že se o nás staráš a že dnes máme něco k večeři.‘ Tak to pokračovalo čtvrt hodiny, možná déle. Když se za tím ohlédnu, vím, že se mi během těch drahocenných minut dostalo moudrosti pro celý život. Maminka mne naučila postoji vděčnosti uprostřed nesnází, a já na to nikdy nezapomenu. Ty těžké časy neskončily do rána, avšak během příštích let Bůh mamince za její neochvějnou víru požehnal.“
Vděčnost není přirozenou reakcí na protivenství. Je to disciplína, kterou si musíš pěstovat. Žalmista napsal: „… nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!“ (Žalm 103:2). Uprostřed problémů, když si myslíš, že ti Bůh právě nežehná, se posaď, připomeň si jeho věrnost, a to tě naplní radostí. Abakuk řekl: „I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása“ (Abakuk 3:17-18). Když si uděláš čas, abys poděkoval za požehnání ve svém životě, změní to tvůj náhled a postoj.