„… nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.“ Galatským 2:20
Jan Kalvín definoval poddání se těmito slovy: „Nemít žádnou jinou vůli, žádnou jinou moudrost a následovat Pána, kamkoliv mne povede.“ Jestli to chceš udělat, budeš se muset utkat se svým největším strachem: Kdo bude řídit můj život?
Hodí se mít Ježíše na sedadle spolujezdce, když potřebuješ jeho služby: „Pane, mám zdravotní problém a potřebuji tvou pomoc. V práci je to těžké a rád bych, aby se to změnilo. Mám úzkosti a chtěl bych, abys dal mé mysli klid. Je mi smutno a chtěl bych trochu naděje. Stojím před tváří smrti a chci mít jistotu, že jsem na cestě do nebe.“
Když ale máš pustit volant a nechat řídit Ježíše, už si nejsi tak jistý, protože to znamená, že už nebudeš mít kontrolu. Když bude řídit on, nebudeš už například odpovídat za svou peněženku. Nemůžeš říct: „Někdy dávám, když dostanu záchvat štědrosti. Vyhrazuji si ale právo, nechat si, co chci.“ Teď to jsou Ježíšovy peníze. Když necháš řídit Ježíše, už nevládneš nad svým já. Už nemáš právo uspokojovat každou svou sobeckou ambici. Tvůj život je nyní jeho! Už ti nepatří tvá ústa. Už žádné pomluvy, lichotky, pochlebování, lži, nadávky, podvody, zastrašování, manipulování, přehánění a vytáčky. Už to nejsou tvá ústa, jsou to jeho ústa.
Otázka tedy zní: Pozval jsi Ježíše na svou vlastní projížďku, nebo řídí on? Dnešní slovo pro tebe je – poddej se Bohu.