„… ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“ Marek 14:36
Vzhledem k tomu, že poddání se tak těsně souvisí s vůlí každého z nás, je často spojeno s cenou. Možná máš pocit, že jsi Bohu oddaný, ale když nastane čas jednat, zjistíš, že tvá poddanost je jen povrchní.
Ježíš to předvídal a často definoval konkrétní oblast, v níž se člověk potřebuje poddat. Ženě přistižené při cizoložství řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“ (Jan 8:11). To znamená, že své pohlavní pudy a touhy musíš poddat Bohu. Častokrát se poddání bude týkat peněz, protože u peněz jde vždycky o důvěru a kontrolu. Bohatému podnikateli, který jej chtěl následovat, Ježíš řekl: „Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým…“ (Marek 10:21). Ten muž ale nebyl ochoten to udělat. Často bude poddání se spočívat v tom, že se budeš muset přiznat ke své zášti, svému postoji, zlozvyku nebo hříchu. Budeš třeba mluvit s důvěrným přítelem a Bůh tě vyzve, aby ses svěřil s tím, s čím zápasíš, nebo v čem jsi dokonce selhal. Nenech se překvapit, když tvou okamžitou reakcí bude: „V žádném případě!“ Jindy můžeš být s nějakým člověkem a pocítíš potřebu ho s něčím konfrontovat, což způsobí, že se budeš cítit nepříjemně. Takže otázka zní: Poddáš se, když poddání znamená udělat něco, co je pro tebe nepříjemné? Kdyby to bylo příjemné, nebylo by to poddání!
Vrcholným příkladem sebepoddání je Kristova modlitba v Getsemane: „… ne má, nýbrž tvá vůle se staň“ (Lukáš 22:42). Byla to nejtěžší modlitba, kterou se kdy Ježíš modlil a která ho vyslala vstříc jeho údělu. Modlitba poddání se je úžasná modlitba, která přináší Boží moc.