„Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.“ 5. Mojžíšova 32:29
Pokud ti záleží na osobním růstu, musíš si udělat čas na ohlédnutí zpět. Takže:
1) Vzdal se od všeho, co tě rozptyluje. Reflexe a rozptylování se navzájem vylučují. Reflexe vyžaduje samotu. Není to něco, co můžeš dělat u televize, během zvonění telefonu nebo v jedné místnosti s dětmi. Možná si myslíš, že nemáš na ohlédnutí zpět čas. Všichni máme sto šedesát osm hodin týdně. Pokud rozvažováním strávíš jen jednu z nich, budeš udivený, jak bude tvůj život obohacený.
2) Pravidelně se vracej k záznamům ve svém kalendáři či deníku. Většina lidí užívá kalendář jako pomůcku k plánování do budoucna, kterou opravdu je. Jen málokdo jej ale využívá i jako nástroj pro ohlédnutí zpět. Co však může být lepší pomůckou ke zjištění, kde jsi byl a co jsi dělal – snad s výjimkou deníku? Tyto dvě věci ti připomínají, jak jsi trávil čas. Ukazují, zda tvé aktivity odpovídají tvým prioritám. Pomáhají ti zjistit, zda děláš pokroky. Také ti dávají příležitost připomenout si věci, na které sis možná dříve neudělal čas, abys o nich přemýšlel. Můžeš ztratit některé ze svých nejcennějších nápadů, protože sis neudělal potřebný čas na ohlédnutí zpět.
3) Klaď správné otázky. Bible říká: „Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí“ (5. Mojžíšova 32:29). Ptej se sám sebe: „Rostu v osobním životě a v chození s Bohem? Upevňuji své vztahy s lidmi, na nichž mi v životě záleží? Využívám svých obdarování a rozvíjím dovednosti, které mi Bůh dal?“ Ohlédnutí zpět a uvažování o takových otázkách ti může změnit život k lepšímu.