„Kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, nebo ten, kdo obsluhuje?“ Lukáš 22:27
Svět uctívá bohatství, moc, talent a slávu. A službu někdy považuje za něco ponižujícího. Ježíš ale použil jiné měřítko, když se ptal svých učedníků: „Kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, nebo ten, kdo obsluhuje?“ (Lukáš 22:27). Sám na tu otázku odpověděl slovy: „… já jsem mezi vámi jako ten, který slouží“ (Lukáš 22:27).
Pavel o Ježíši řekl: „… sám sebe vyprázdnil, vzal na sebe způsob služebníka…“ (Filipským 2:7, přel. z angl.). Jestli chceš být služebníkem, musíš se nejprve vyprázdnit od sebestřednosti, a to vyžaduje zemřít svému já. Jako křesťané si rádi říkáme „služebníci“. Jak bys ale reagoval, kdyby se tak k tobě někdo choval? V horní místnosti si všichni učedníci vybírali přední místo k sezení, Ježíš ale hledal místo, kde by mohl sloužit! Zatímco oni čekali, až jim bude poslouženo, on vzal umyvadlo a umyl jim špinavé, mozolnaté nohy. Dokážeš si představit, jak se asi cítili?
Svět posuzuje tvou důležitost podle počtu lidí, kteří ti slouží, Boha ale mnohem více zajímá počet lidí, jimž sloužíš ty. On ctí ty, kteří nezištně slouží, aniž by si stěžovali nebo toužili po uznání. Pravdou je, že k tomu, abys mohl sloužit jiným, potřebuješ více charakteru než k sezení a čekání, až tě někdo obslouží. Takže je tu otázka: „Sedíš“ v těchto dnech častěji než „sloužíš“? Pokud ano, je načase požádat Boha o nesobeckého ducha a o srdce služebníka. A potom začni vyhledávat příležitosti sloužit všude, kam tě Pán postaví. Proč? Protože Ježíš žil, aby sloužil, a jeho slovo pro tebe je: „Služebník není větší než jeho pán“ (Jan 15:20, B21).