„… moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní…“ 1. Korintským 15:58, ČSP
Když začal William Carey poprvé uvažovat o možnosti odjet do Indie jako průkopnický misionář, jeho otec poukazoval na to, že pro tuto práci nemá žádnou akademickou kvalifikaci. William na to reagoval slovy: „Můžu tvrdě dřít.“ A udělal to. Když přijel do Indie, vypadal jeho typický den takto: Ve tři čtvrtě na šest vstal, přečetl si jednu kapitolu z Bible v hebrejštině a měl osobní ztišení s Bohem. V sedm vedl rodinné modlitební setkání v bengálštině, s učitelem četl v perštině, a pak četl část Písma v hindustánštině. Po snídani překládal ze sanskrtu do angličtiny. V deset hodin odjel na vysokou školu a do dvou odpoledne učil, potom až do večeře překládal do bengálštiny. Po časné večeři překládal do sanskrtu a studoval telugštinu, dokud v půl osmé nešel kázat do anglikánské církve. Kolem deváté večer se na dvě hodiny vrátil k překladům, napsal příteli do Anglie, přečetl si jednu kapitolu z řeckého Nového zákona a konečně ulehl do postele. Carey učinil pro rozšíření Kristova poselství v Indii více než kdokoli jiný a je považován za zakladatele církve v Indii. Dokázal to díky tomu, že byl nesmírně vytrvalý!
Tato dvě místa z Písma o tom mluví: „V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas“ (Galatským 6:9). „Tak tedy, moji milovaní bratři, buďte pevní a nepohnutelní, stále se rozhojňujte v Pánově díle, vědouce, že vaše námaha není v Pánu zbytečná“ (1. Korintským 15:58, ČSP). Dá se to shrnout pěti slovy: Buď vytrvalý a budeš úspěšný.