„… dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.“ Galatským 4:19
Když se staneš křesťanem, zjistíš, že část tebe chce chodit „po cestě nového života“ (viz Římanům 6:4), zatímco druhá část chce chodit „podle těla“ (viz Římanům 8:5). Bylo by to tak stále, nebýt Božího Ducha, který žije ve tvém rozděleném domě a „sténá“, když děláš určité věci, a vede tě Božím slovem (viz Jan 16:7-14). Pravdou je, že tvé nové srdce stále žije ve tvém starém těle. Jeden spisovatel napsal: „Když jsem uvěřil v Krista, myslel jsem si, že druzí jsou na takové úrovni svatosti, které nikdy nedosáhnu. Tak jsem na svou tělesnost zaútočil úsilím! Neuvědomoval jsem si, že všechno, co se narodí, potřebuje čas k růstu. Očekával jsem okamžitou a dokonalou proměnu, která by ze mě učinila člověka, jehož by mohl Bůh opravdu milovat. Nyní už vím, že jeho láska není podmíněná žádným systémem zásluh – daří se ti, budu tě milovat, nedaří se ti, máš smůlu.“
Bůh nechce samospravedlnost. Bible říká: „… ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista“ (Filipským 1:6). Pavel napsal: „Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu“ (Galatským 4:19). Pouze Bůh zná proces, kterým tě bude formovat poté, co přijmeš Krista za svého Spasitele! Každý z nás jde po svých vlastních cestách a svým vlastním tempem, ale náš cíl je stejný: stále více se podobat našemu vzoru, Kristu Ježíši. A udělat to s námi musí Bůh – tak ho nech, ať to udělá. Tvým úkolem je s ním chodit den co den, když na tom pracuje.