„Uděláš jej dutý z desek…“ 2. Mojžíšova 27:8
Oltář ve stanu setkávání byl místem, kde byly nabízeny oběti k uctívání Boha. A Bůh měl přesnou představu o tom, jak měl být sestrojený: „Uděláš jej dutý z desek…“ (2. Mojžíšova 27:8). Kamenná nebo kovová konstrukce by byla těžká, zatímco dutý dřevěný oltář mohl být přenášený na bidlech a cestovat spolu s Izraelci.
Obraz mobilního oltáře ti připomíná, že i když máš být součástí místní církve, nejsi omezený na uctívání Boha na konkrétním místě. Můžeš to dělat kdekoliv: „Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno“ (Židům 13:15). Doma, v práci, v obchodě, v posilovně, ve třídě – ze tvých každodenních aktivit se mohou stát „duchovní oběti, milé Bohu“ (viz 1. Petrova 2:5). Když někoho povzbudíš, podělíš se o to, co máš, s někým potřebným, nebo uděláš profesionální rozhodnutí založené na poctivosti, místo na tom, co je líbivé, vzdáváš čest Bohu.
Ježíš řekl: „Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích“ (Matouš 5:16). Jeden spisovatel napsal: „Pán je mým šéfem. Dává mi recenze, kritiky, povyšuje i přeřazuje na nižší pozici. Zajišťuje mé zaměstnanecké bonusy a mé zdravotní pojištění. Může mě přeložit, změnit mé zodpovědnosti, stanovit všechny mé cíle a úkoly. Pouze jemu podávám zprávu. Zatímco se moje úkoly mění, moje základní práce zůstává stejná. Jsem instruovaný, abych vykonával jeho práci, byl jeho rukama a nohama v jakékoli pozici, do které mě dosadí.“