„… ujímejte se pře vdovy.“ Izajáš 1:17
V novozákonní společnosti neexistoval systém sociálního zabezpečení. Proto apoštol Jakub napsal: „Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky…“ (Jakub 1:27). Možná je tohle ten druh služby, který jsi hledal. Jedinou kvalifikací, kterou k ní potřebuješ, je vzpomenout si, jaké to je být přehlížený, a mít soucit, který povede k tomu něco s tím dělat.
Následující dojímavý dopis „Příběh vdovství“ napsala žena, jíž zemřel manžel. „Nejdříve otupělost, potom zaneprázdněnost. Milión věcí k zařizování. Nekonečné úmrtní listy a papíry k podpisu. Přátelé jsou tak starostliví, pečující podpora příbuzných. Jsi stále v jednom kole. V noci ale ze žalu bušíš do prázdného místa na posteli. Nakonec zavřeš oči, vyhodíš jeho kartáček do koše a vyhodíš staré pracovní boty, které jsi přinesla z nemocnice v igelitové tašce. Vyprázdníš skříň a zbavíš se všech jeho věcí. Je to zármutek, jaký sis ani neuměla představit. Každý kus oblečení ti připomíná nějaké konkrétní místo nebo čas, které jste spolu sdíleli. Uběhl rok, jsi stále celá. A pak taková rána! Tví přátelé slaví narozeniny – všichni v páru. Nejsi pozvaná, protože bys byla páté kolo u vozu. Některé z manželek tě dokonce mohou považovat za hrozbu. Prosím, pamatujte na nás. Nezacházejte s námi jako s nadbytečným zavazadlem. Prožily jsme strašlivý zlom a potřebujeme přátele. Podepsáno: Zapomenutá.“
Přemýšlej, jak bys mohl někomu změnit život, kdybys byl ochoten hledat ty, které společnost tak často přehlíží a opomíjí.