„… otevřela se mi zde veliká a nadějná příležitost, ale také protivníků je mnoho.“ 1. Korintským 16:9
Obchodní komora jednoho malého města pozvala úspěšného podnikatele, aby přišel a pronesl řeč. Místní ekonomika byla špatná a lidé byli znechucení, takže jeho úkolem bylo motivovat je. Podnikatel vzal velký kus bílého papíru a uprostřed nakreslil červenou tečku. „Co vidíte?“ zeptal se publika. Někdo odpověděl: „Vidím červenou tečku.“ Řečník řekl: „Dobře, a co ještě vidíte?“ Další se připojili: „Červenou tečku.“ Řečník se zeptal: „Nevidíte nic jiného kromě tečky?“ Publikum odpovědělo hlasitým: „Ne!“ Řečník řekl: „Přehlédli jste tu nejdůležitější věc – nevšimli jste si listu papíru!“ Pak pokračoval a vysvětloval, že v životě jsme často rozptylováni malými chybami a zkušenostmi připomínajícími tečku. Zabraňují nám vidět požehnání a úspěchy, které jsou důležitější než zklamání, která se snaží ovládnout naši pozornost a vysát z nás energii.
Pavel napsal: „… otevřela se mi zde veliká a nadějná příležitost, ale také protivníků je mnoho“ (1. Korintským 16:9). Příležitosti a překážky jdou ruku v ruce jako špagety a sýr nebo chléb a máslo. Pavel nepopíral realitu protivenství, které čelil, pouze se zaměřil na příležitost, která se nabízela.
Jeden básník napsal: „Dva muži přes mříže vězení hleděli. Jeden viděl venku bláto, druhý – jak hvězdy na nebi zářily.“ Na co se díváš? Jsi tak zaměstnaný tím, co je, že jsi ztratil náhled na to, co by mohlo být? Pokud ano, je potřeba, abys o krok ustoupil a požádal Boha, aby ti pomohl vidět širší souvislosti.