„Nedělejte si starosti … váš nebeský Otec už o všech vašich potřebách ví.“ Matouš 6:31-32, přel. z angl.
Jestliže Bůh žije v tobě, nemělo by to být znát? Jak můžeš říkat, že mu důvěřuješ, a pak být posedlý starostmi o své zdraví, děti, zaměstnání a finance? Obavy jsou jedna věc, ale dělat si starosti, to je urážka Boha, který tě nikdy nezklamal. Pavel napsal: „Netrapte se žádnou starostí, ale za všechno se modlete. Říkejte Bohu, co potřebujete, a děkujte mu za všechno, co udělal. Pak zažijete Boží pokoj“ (Filipským 4:6-7, přel. z angl.). Můžeš si vybrat: buď modlitbu, nebo starosti. Ježíš řekl: „Nemějte starost o zítřek…“ (Matouš 6:34, B21). Proč? Protože když si děláš starosti, snažíš se převzít kontrolu. A když to děláš, ztrácíš pokoj.
Starosti jsou jako sněhová koule. Nejprve je maličká, ale jak ji před sebou valíš, stane se dostatečně velkou, aby tě mohla pohřbít. Pokud vlak stojí, stačí dva patnácticentimetrové dřevěné klíny, aby mu zabránily v pohybu vpřed; jakmile se však rozjede plnou parou vpřed, prorazí i zeď tlustou jeden a půl metru. Takže zastav vlak starostí dřív, než vyjede z nádraží! Bůh říká: „Stačí, když máš mou milost…“ (2. Korintským 12:9).
Bůh ti dá jen to, co potřebuješ dnes; tak mu budeš muset důvěřovat ohledně zítřku. Bible nám říká, že Ježíš je dobrý pastýř, o němž platí: „Volá své ovce jménem a … kráčí před nimi…“ (Jan 10:3-4). Jak je to úžasné. On už jde před tebou, aby všechno zařídil. Když to víš, pomůže ti to čelit zítřku s důvěrou, že se Bůh o tebe postará.