„V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost…“ Efezským 1:7
Někteří lidé se dnes snaží během Vánoc odstranit jakoukoli veřejnou zmínku o Kristu a jiní, zdá se, by je chtěli sekularizovat úplně. Podívejme se tedy na význam některých symbolů Vánoc.
Malé červené plody cesmíny ostrolisté (která v anglické vánoční symbolice odpovídá našemu – ovšem spíše světsky symbolickému – jmelí) pravděpodobně lidem původně připomínaly kapky Kristovy krve od trnové koruny, kterou měl na hlavě při ukřižování na Golgotě. Stálezelené stromky vypovídají o zaslíbení věčného života umožněného jeho vzkříšením.
Keltský kříž, raně středověká irská a britská podoba vánočního kříže, má okolo průsečíku svislé a vodorovné osy kříže kruh, který znamená prsten, světelný kruh kolem slunce nebo měsíce či svatozář. Podle některých jej vytvořil svatý Patrik, který kruhový symbol měsíční bohyně přeškrtl křesťanským křížem a změnil tak druidský symbol v nový symbol irského křesťanství.
Stejně jako převzal svatý Patrik pohanský kruh a dal mu nový význam, převzali a přeznačili jiní raní křesťané věnec ze stálezelených rostlin: po změně římského zimního svátku slunovratu – znovuzrození slunce, slaveného původně 21. prosince – ve svátek narození „Syna spravedlnosti“. Tady už není pouhým věncem, nýbrž připomíná o Vánocích svou kruhovou podobou nikdy nekončící jednotu a obecenství, které máme s Bohem skrze Krista.
Až si tedy budeš letos o Vánocích věšet věnec na dveře nebo nad krb, připomeň si, že nic „… nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Římanům 8:39).