„Proto opustí muž otce i matku…“ Matouš 19:5
Rodiče, přečtěte si tento dopis: „Milý tatínku! Děkuji ti za všechny ty chvíle, kdy jsi mě držel na klíně, takže jsem mohl sledovat míčové hry, a kdy jsi mě vzal na karneval a koupil mi párek v rohlíku. Pořád budu vzpomínat na ten den, kdy jsi mě nesl sněhem, protože mi byla velká zima. Byl jsi skvělý táta a nikdy na tebe nezapomenu. Nedávno jsme si se Zuzkou povídali a přemýšleli jsme, jak se ti asi daří. Od té doby, co jsme se přestěhovali, už se s tebou moc nevídáme. Ale někdy v těchto dnech tě přijedeme překvapit! Opatruj se. Mám tě rád! Tvůj syn.“
Pěkný dopis, že? Ano, pěkný – pokud ses dokázal připravit na dobu, kdy už nebudeš muset dělat to, co děláš dnes. Když se nepřipravíš, můžeš zatrpknout vůči těm, jimž jsi tolik obětoval, a budeš mít pocit, že už pro ně nejsi důležitý.
Bůh ti dal své děti jen do pronájmu s datem vypršení platnosti. Básník Chalíl Džibrán řekl: „Skrz vás šly, nevzešly však z vás … Jste luky, z nichž je dáno dětem vašim co živým šípům letět dál…“ (viz Žalm 127:4). Rodičovství neznamená děti vlastnit, je to věc správcovství. Tvým prvořadým úkolem je poskytnout dětem lásku, aby nabyly jistoty, zákony, aby nabyly moudrosti, světlo, v němž mají chodit, a životní styl, který mají následovat. Tvým dalším úkolem je připravit je na cestu do světa a na to, aby uvedly do praxe všechno, co jsi je naučil. Takže je propusť a buď vděčný za to, co jsi pro ně mohl udělat. Modli se za ně a ptej se Boha: „Co dál?“ Tak to Bůh naplánoval.