„Když ještě byl daleko…“ Lukáš 15:20

Bible říká o marnotratném synu: „Když ještě byl daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil“ (Lukáš 15:20). Pravdou je, že ani ty nejsi mimo dosah Boží milosti, takže tvá budoucnost může být lepší než tvá minulost! Otec se k němu rozběhl, „když byl ještě daleko“. Proč? Protože jeho vztah se synem nebyl založen na výkonu, ale na tom, že ho jako otec zplodil do své rodiny. Když se zamyslíš nad věcmi, které toho dne synovi dal, budeš žasnout nad tím, jaký to všechno dává smysl. Byly to:
1) Roucho. To potvrzovalo jeho identitu jako syna. Bůh nevidí tvé slabosti; vidí, že jsi oblečen v Kristově spravedlnosti (viz 2. Korintským 5:18-21).
2) Prsten. Byl to pečetní prsten s rodinným erbem, který mu vracel právo podnikat ve jménu svého otce.
3) Obuv. Domácí služebníci tehdy nenosili boty, ty měli jen rodinní příslušníci. Otec však nejenom obnovil jeho identitu a autoritu, ale navrátil mu plné synovské právo v rodině.
4) Hostina. Když se tehdy nějaký syn vzbouřil proti autoritě svého otce a odešel z domova, uspořádal otec tzv. „obřad hanby“, což znamenalo, že se syn již nikdy nemůže vrátit. Tento otec ale ne, ten uspořádal hostinu! Důvod? Protože Ježíš vzal naši hanbu na sebe! „Toho, který nepoznal hřích (Krista), kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti“ (2. Korintským 5:21).
Dnešní slovo pro tebe je: Navrať se k Bohu!