„Nepoznali, že k nim mluví o Otci.“ Jan 8:27
Náboženským lidem v Ježíšově době připadal pojem Božího otcovství těžko pochopitelný. Pán, král, soudce – tomu rozuměli. Ale otec? V jejich starozákonním Písmu se o Bohu jako o Otci mluvilo sotva šestkrát, zatímco Nový zákon má takových zmínek stovky. Sám Ježíš řekl: „… nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit“ (Matouš 11:27). Pravda je taková, že dokud jim Ježíš nezjevil Otce, zůstával pro ně Bůh tajemstvím. A mnozí z nás Boží otcovství a bohaté požehnání, které v něm máme, nepochopili dodnes.
Otec – všeobsahující Boží jméno – ztělesňuje vše, co kdy budeš potřebovat; přesně odhaluje, co Bůh vůči tobě cítí. Představuje příklad toho nejlepšího otce. Tvůj nebeský Otec pro tebe udělá cokoliv, co by udělal pro potřeby svého dítěte milující pozemský táta, a dokonce ještě víc. Jakmile Boha poznáme jako svého Otce, naše obavy se rozplynou. Začneme si uvědomovat, že všechny naše potřeby budou uspokojeny.
Ježíš řekl: „… váš Otec je nesmírně šťastný, že vám dává království“ (Lukáš 12:32, přel. z angl.). Bohu dělá radost, že ti může darovat poklady svého království. Proč? Protože tě miluje stejnou měrou, jakou miluje Ježíše! Ježíš se modlil za to, abys s jistotou věděl, že si tě nebeský Otec zamiloval stejně jako jeho (viz Jan 17:23). Stavěj se tedy k Bohu jako ke svému Otci a začni jednat jako jeho dítě, které si s radostí užívá všech výhod, které mu plynou z příslušnosti k rodině (viz Efezským 2:19).