„Není-li žádného vidění, lid pustne…“ Přísloví 29:18

Karen Williamsová pokračuje: „Pro úspěšné fungování týmu je nutné, aby každý jeho člen pochopil, jak fungují ostatní. To je jediný způsob, jak budou schopni spolu komunikovat, protože každý z nich mluví jiným jazykem.
Vizionář se musí stát propagátorem, musí držet vizi všem před očima po celou dobu její realizace, aby věděli, proč dělají to, co dělají. Vizionář musí chápat, že člověk zaměřený na průběh má jiná měřítka vlastního úspěchu než člověk zaměřený na úkoly, a musí dokázat ocenit pokrok a oslavit dosažení milníků.
Člověk zaměřený na průběh musí být schopen povzbudit vizionáře, že jejich společná vize bude naplněna díky procesu. A musí také povzbudit člověka zaměřeného na úkoly, že každý jednotlivý úkol má nezastupitelné místo na cestě k úspěšnému naplnění vize a že plnění úkolů podle nastavených procesů má rozhodující význam pro úspěch.
Podobně si člověk průběhu i člověk úkolů musejí uvědomit, že vizionář od nich potřebuje povzbuzení prostřednictvím odpovědí, které dokazují, že vize má jejich podporu. Vizionář nemůže nikoho vést bez tohoto porozumění. Člověk průběhu nemůže sloužit bez tohoto pochopení. Ani člověk úkolů nemůže bez tohoto pochopení sloužit. Každý z nás má jiná měřítka, která mu umožňují považovat sám sebe v té či oné roli za úspěšného. A samozřejmě je klíčové dosadit do správné role správné obdarování, sdílet jeho hodnotu s celým týmem a neustále ho podporovat soukromě i veřejně.“
To proto Pavel napsal svému týmu: „Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás…“ (Filipským 1:3).