„I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl.“    1. Mojžíšova 4:4-5

Kain obdělal půdu, zasel zrno, sklidil úrodu a přinesl Bohu plody své práce. Myslel si, že to na něho udělá dojem a bude cítit povinnost mu požehnat. Ale takhle to nefunguje! Ábel naopak řekl Bohu: „Já jsem nic neudělal. Ty jsi stvořil beránka, kterého ti přináším. Jenom ti dávám zpět to, co je tvé, a žádám tě, abys to požehnal.“ A Bůh to udělal!
To, jak člověk přistupuje k Bohu, ti o něm může mnoho říct. Někteří lidé se chovají, jako by jim Bůh něco dlužil. Jiní jsou tak zaujatí svým duchovním stavem a úspěchy, že cítí potřebu přistupovat k Bohu se vznešenými frázemi a dobře znějícím oslovením. Ale Boha tím neohromíš, tak se vrať zpátky na zem! „I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar…“ (1. Mojžíšova 4:4). To proto, že na rozdíl od svého bratra, Ábel nečekal za nic ocenění. Chtěl dát všechnu slávu Bohu. To je druh oběti, která se dotkne Božího srdce a pozve do našeho života nejhojnější požehnání.
Takže co dnes Bohu přinášíš? Své úspěchy? Renomé své denominace? Svoji nezávislost? Své mělké emoce? Pokud ano, neobtěžuj se! Jedinou věcí, kterou Bůh žádá, je, abys pokorně otevřel srdce a nechal ho, aby tě proměnil do Ježíšovy podoby. Když to uděláš, stane se něco úžasného. Když umenšíš své vlastní zájmy a přineseš Bohu přijatelnou oběť, on ji nejenom přijme a ocení, ale také ti požehná a zmocní tě, abys mohl žehnat druhým. Takhle to funguje!