„Tvé oči mě viděly v zárodku…“ Žalm 139:16
Iyanla Vanzantová řekla: „Všechno, co se s námi děje, je odrazem toho, čemu o sobě věříme. Nemůžeme být přitažliví nad míru toho, jak si sami sebe ceníme.“ To znamená, že to, jak vnímáme sami sebe, určuje typ vztahů, které navazujeme.Mnozí z nás mají nízké sebevědomí.
„… dokonaný hřích plodí smrt.“ Jakub 1:15
Když Bůh říká, abys nehřešil, není to kvůli tomu, že je náročný – je to pro tvou ochranu. Bible vysvětluje nebezpečnost a spletitost hříchu takto: „Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích
„… tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.“ Římanům 4:5
Existují jen dva způsoby, jak se můžeš stát „spravedlivým“. První je prostřednictvím úsilí, druhý prostřednictvím víry. Pokud se chybně snažíš získat Boží náklonnost svým výkonem, nemůžeš si nikdy odpočinout, protože si nikdy nemůžeš být jistý, zda už jsi udělal dost, abys Boha potěšil.
„Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.“ 2. Korintským 5:21
Toto je úžasná, život měnící pravda: Bůh, který učinil svého bezhříšného Syna „hříchem“, činí z nespravedlivých lidí, jako jsme my, „spravedlivé“. Jak to dělá? Na základě našich skutků? Ne, skrze víru! „Kdo se nevykazuje skutky,
„… buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“ Efezským 4:32
Tento příběh by si měl každý rodič přečíst a zapamatovat. „Jednoho dne jsme se s manželem tak pohádali, až jsme jeden na druhého křičeli. Utekla jsem na verandu a tam jsem plakala s hlavou