„… řekl jsem: ‚Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.‘ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.“ Žalm 32:5
Když bojuješ s nějakým úporným zlozvykem nebo závislostí, může ti pomoci správná podpůrná skupina. Pokud potřebuješ pomoc, nestyď se po ní sáhnout – buď ale opatrný, před kým své hříchy vyznáváš! Žalmista napsal: „… řekl jsem: ‚Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.‘ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj“ (Žalm 32:5).
Jeden biblický učitel to zformuloval takto: „Nikdy nemluv o tom, co bys chtěl, aby druzí zapomněli. Tvá slova oživují myšlenky. Dávají život a dlouhověkost všemu, co bylo vyřčeno. Nebýt slov, hádky a konflikty by dávno utichly. Slova vdechují život všemu. ‚V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů‘ (Přísloví 18:21). Slova mohou také působit bolest. ‚Slova pomlouvače jsou jako pamlsky, sestupují do nejzazších útrob‘ (Přísloví 18:8, ČSP). Nemůžeš druhým zakázat, aby o tobě mluvili, nepřiživuj ale klepy informacemi, na které bys byl rád, aby se zapomnělo. Nikdy neposkytuj zbytečné informace, které vybízejí, navádějí nebo inspirují k dalším otázkám. Při přiznávání svých chyb buď opatrný. Tvá snaha být otevřený může být velmi upřímná, druhým ale utkví v paměti spíše tvoje chyby než lekce, kterou ses díky nim naučil a chceš ji sdílet.
Někdy je samozřejmě namístě, či dokonce přínosné nebo nutné, věci vysvětlit a doplnit, musíš ale být moudrý. Zaměř se na budoucnost, ne na svou minulost. A nikdy nemluv o ničem, co bys už nikdy v životě nechtěl opakovat.“