„… tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.“ Římanům 4:5
Existují jen dva způsoby, jak se můžeš stát „spravedlivým“. První je prostřednictvím úsilí, druhý prostřednictvím víry. Pokud se chybně snažíš získat Boží náklonnost svým výkonem, nemůžeš si nikdy odpočinout, protože si nikdy nemůžeš být jistý, zda už jsi udělal dost, abys Boha potěšil. Když však věříš v Kristovo dokonané dílo na kříži, Bible říká, že vstupuješ do Božího „odpočinutí“ (viz Židům 4:3).
Pavel napsal: „Kdo je v Kristu, je nové stvoření (něco, co předtím neexistovalo). Co je staré (touhy a činy) pominulo, hle, je tu nové (touhy a činy)!“ (2. Korintským 5:17) Nemusíš usilovat o to, abys byl v Božích očích spravedlivý. Ve chvíli, kdy jsi uvěřil v Ježíše, tě Bůh učinil „Boží spravedlností“ (viz 2. Korintským 5:21). Proč to udělal takhle? Protože jakákoli spravedlnost, které bys mohl dosáhnout dobrými skutky nebo dodržováním pravidel, je tak vzdálená tomu, co on vyžaduje, že by ji považoval za „poskvrněný šat“ (viz Izajáš 64:5). Bůh ti tedy připočítal svou spravedlnost (viz 2. Korintským 5:21). Pavel napsal: „Vždyť i David prohlašuje za blahoslaveného člověka, jemuž Bůh připočítává spravedlnost bez skutků: ‚Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty. Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích‘“ (Římanům 4:6-8).
Edward Mote složil tuto píseň: „Chci stát jen v bílém rouchu jeho – bez vin před trůnem Pána svého, na Skále – Kristu, jenž mi vládne. Vše ostatní jsou písky zrádné.“ Raduj se! Přesně tak tě Bůh vidí: ospravedlněného skrze víru!