„… služte ochotně, jako Pánu…“ Efezským 6:7, ČSP

Jestli si myslíš, že s tvým šéfem je těžké vyjít, představ si, že pracuješ pro Davidova šéfa, krále Saula. Čím více se mu David snažil pomoci, tím více se ho Saul snažil zabít. Co tedy udělal David? Kdykoli jeho šéf vzplanul žárlivou zlostí a hodil po něm kopí, David se uhnul a sloužil mu dál. Proč? Protože:
1) David věděl, že Bůh ho povolal, aby byl králem, a kde jinde by se tomu řemeslu mohl naučit lépe než přímo v Saulově paláci? Pravdou je, že někdy se můžeš více naučit z chyb a selhání než z dosaženého úspěchu. Tak David sklonil hlavu a dál se učil a rostl.
2) David Saula respektoval, protože věděl, že byl na svou pozici dosazen Bohem, a odstranit ho, byla Boží práce, ne jeho. Bylo to těžké? Ano. David ale pochopil, že tak, jak se ty chováš k lidem v nouzi, tak se bude Bůh chovat k tobě, až budeš v nouzi ty. A David se během života dostal do mnoha problémů a potřeboval Boží milost ve velkém!
Pavel napsal: „… služte ochotně, jako Pánu, a ne jako lidem“ (Efezským 6:7, ČSP). Místo naříkání a stěžování si se snaž vyniknout v práci a modli se za přízeň. Pamatuj: „Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí“ (Přísloví 21:1). Protože David jednal s milostí a bezúhonností, když sloužil pod šéfem, který byl jak noční můra, Bůh udělal šéfa z něj! Jestli v práci vzdáváš Bohu čest, může totéž udělat i pro tebe.