„Zármutek podle Boží vůle působí pokání ke spáse, a toho není proč litovat…“        2. Korintským 7:10

Je rozdíl mezi vyznáním hříchu a pokáním z hříchu. V Písmu slovo „pokání“ znamená „odvrátit se od hříchu“. Vyznáním hříchu přiznáváš, co jsi udělal; pokáním se od toho odvracíš. Dobrou zprávou je, že Boží odpuštění nemá hranice. Ve chvíli, kdy požádáš o odpuštění, obdržíš jej. Přesto Božím plánem není, aby ses kál ze svých hříšných způsobů stále dokola. Proto přichází „zármutek podle Boží vůle“.
Pavel napsal: „… k čemu vás vedl tento zármutek podle Boží vůle: jakou ve vás vzbudil … horlivost…“ (2. Korintským 7:11). Účelem zármutku podle Boží vůle je učinit tě horlivějším, pokud jde o změnu chování. Když si do života pustíš hřích, porušuješ jádro své spravedlnosti. „Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti“ (2. Korintským 5:21). Ve chvíli spasení tě Bůh učinil doslova „spravedlností Boží v Kristu“. Jsi obnovený duch žijící v neobnoveném těle, a když dovolíš hříchu, aby vstoupil do tvého života, naruší to samotné jádro toho, kým jsi! A to ti způsobí zármutek podle Boží vůle, který vede k pokání a odvrácení se od hříchu.
Nespokoj se s tím, že bys řekl: „To je zvyk, který nedokážu zlomit. Ale je to v pořádku, Bůh mi odpustí.“ Ano, odpustí ti, ale nechce, aby ses spokojil s cyklem – hřích, pokání, odpuštění a opakování stejného hříchu. Chce, abys byl ve své službě silný a výkonný. Proto tě povolává na vyšší úroveň.