„… ten chlapec bude od mateřského života až do dne své smrti Boží zasvěcenec.“ Soudců 13:7
Pokud odmítáš brát Boha vážně, říkáš si o problémy. Anděl, který oznámil Samsonovo narození, řekl, že dítě „bude Boží zasvěcenec“. Tím naznačil, že se má věnovat naplňování Boží vůle. Samson však o svůj duchovní život nedbal. Modlil se teprve tehdy, když měl problémy. Byl impulzivní, dělal všechno, co se mu zachtělo. V životě bychom se vyhnuli mnoha problémům a ušetřili bychom si spoustu trápení, kdybychom se často jen zastavili a požádali Boha o nasměrování. Samson se obracel k Bohu, jenom když byl v úzkých. To je křesťanství pro dobu nouze.
Modlíváme se: „Pane, když mě z téhle těžké situace dostaneš, slibuji, že budu od nynějška žít pro tebe.“ Otázkou ovšem je, jestli pro tebe Bůh nepředstavuje jen zadní vrátka. Obracíš se k němu v zoufalství, když jdou věci ztuha a jsi v úzkých, když je ale všechno v pořádku, tak ho ignoruješ? Teprve když Pelištejci Samsona zajali, vypíchli mu oči a on mlel v mlýně zrní jako dobytče, čteme, že se obrátil k Bohu s modlitbou.
Jaký mohl Samsonův příběh být, kdyby se modlil hned od začátku! Proč čekal, až se všechno rozpadne, než se obrátil k Bohu? Ve tvém životě to tak být nemusí! Žalmista řekl: „Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách! Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře“ (Žalm 128:1-2).