„Viděl jsem jejich cesty – přesto je uzdravím…“ Izajáš 57:18, B21
Možná se ptáš: „Není příliš pozdě, může se mnou Bůh ještě něco udělat?“ Pro Boha není nikdy příliš pozdě! V Písmu čteme o zlomených lidech, které Bůh úžasně pozvedl. Vraha Mojžíše si použil k vysvobození hebrejských otroků. Lháře a podvodníka Jákoba ke splnění slibu daného Abrahamovi. Nevěstku Rachab dokonce zařadil do Mesiášovy rodové linie. Jestliže Bůh vykoupil tyhle lidi, může vykoupit i tebe!
Zlomenost by tě nikdy neměla držet v poutech. Spíš by ti měla otevřít cestu ke svobodnému životu. Opravdově zlomený člověk chápe realitu Ježíšových slov: „… beze mne nemůžete činit nic“ (Jan 15:5). Zlomený člověk, který se naučil spoléhat na Boha, je silou, se kterou je třeba počítat. Když se ohlížíš na minulost plnou samých selhání, je těžké vidět zářivou budoucnost, stejně jako je těžké řídit, když se díváš do zpětného zrcátka. Občas se do zpětného zrcátka podívat musíš, jestli se ale do něj budeš dívat stále, zraníš sebe i jiné. Proto je čelní sklo mnohem větší než zpětné zrcátko – ukazuje ti, kam směřuješ, místo toho, kde jsi byl!
Když se obrátíš k Bohu, odpustí ti, obnoví tě a použije si tě pro své záměry. On řekl: „Viděl jsem jejich cesty – přesto je uzdravím, znovu je povedu a útěchu jim navrátím, ovoce chvály stvořím pro jejich rty“ (Izajáš 57:18-19, B21). Dnešní slovo pro tebe tedy zní: Pro Boha není nikdy příliš pozdě!