„Když Údolím slz se ubírají…“ Žalm 84:7, přel. z angl.

Pokud jsi vyrostl v prostředí, kde jakákoli emoce byla považována za známku slabosti, musíš se naučit, že truchlit nad ztrátou blízké osoby je zdravé – a navíc biblické. Bible říká: „Když Údolím slz se ubírají, učiní je prameništěm … Pokračují stále s novou silou…“ (Žalm 84:7-8, přel. z angl.).
Všimni si, že když tvá síla pochází od Pána, můžeš projít i „údolím slz“ a vyjít z něho silnější. Doba, kterou každý z nás v tomto údolí stráví, se může lišit, nakonec ale přijde chvíle, kdy se musíme smířit s Boží vůlí a znovu vykročit. Smrt milovaného člověka nás často zaskočí, Boha ale ne. David řekl: „Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal“ (Žalm 139:16). Můžeš zkoušet, co chceš, stejně situaci nezměníš. Pravdou ale je, že nemusíme truchlit „jako ti, kteří nemají naději“ (viz 1. Tesalonickým 4:13). Jednoho dne se se svým vykoupeným milovaným zase shledáme u Pána a už nikdy nebudeme odloučeni. Rozloučení je tedy jen na dobu, „dokud se znovu neshledáme.“
Než se to ale stane, budeš potřebovat pomoc a nestyď se o ni požádat. Měj na paměti: „V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení“ (Přísloví 17:17). Popros Boha, aby ti poslal do cesty člověka nebo podpůrnou skupinku, která ti pomůže vymanit se ze spirály zármutku a vrátit se k nedokončeným úkolům. Uchovej si vzpomínku na svého milovaného, ale znovu vykroč, abys mohl naplnit záměr, který s tebou Bůh má.