„Rada v srdci člověka je voda hluboká, kdo je rozumný, ji umí načerpat.“ Přísloví 20:5, B21
Lidé, kteří znali Šimona, věděli, že je impulzivní a že si často „nevidí do úst“. Ježíš v něm ale viděl někoho jiného. Proto ho přejmenoval na Petra, což v řečtině znamená „kámen vhodný do základů“. Představ si, jak se asi tvářili ostatní učedníci, když Ježíš řekl: „… ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou“ (Matouš 16:18). Petr se ale opravdu stal sloupem, uznávaným vůdcem a základem církve. To vše díky Kristově schopnosti a ochotě nahlédnout pod povrch a vidět, co bylo skryté uvnitř.
Být stvořen k Božímu obrazu poskytuje člověku úžasný potenciál, někdy ale musí přijít člověk s „vhledem“, aby to rozpoznal a vytáhl na světlo. Příliš mnoho z nás vidí jen to, co je na povrchu. Rychle někoho označíme například za arogantního, příliš temperamentního nebo slabého. Když však máš duchovní vhled, vidíš za chováním člověka jeho naděje a obavy. Nepotřebujeme více samozvaných kritiků, potřebujeme:
1) Rodiče, kteří se modlí za své děti, dívají se za jejich nedostatky a vidí jejich jedinečnost.
2) Manžele a manželky, kteří ve svém protějšku nacházejí skrytý poklad.
3) Zaměstnavatele, kteří jednají se svými podřízenými s respektem a svěřují jim úkoly, které odpovídají jejich schopnostem.
4) Věřící, kteří odpouštějí nezralým a klopýtajícím křesťanům a snaží se je přivést k růstu.
5) Evangelisty, kteří vidí ztracené lidi Ježíšovýma očima a vědí, co s nimi jeho proměňující moc může učinit.
Modli se proto za duchovní vhled.