„Dost už! Uznejte, že já jsem Bůh.“ Žalm 46:11

Pojďme se podívat na tento verš.
1) „Dost už!“ Jednání zrozené ze strachu ve skutečnosti brání Bohu, aby v tobě mohl působit svou silou. To neznamená, že máš zůstat pasivní nebo nečinný. Znamená to, že máš dělat to, k čemu tě Bůh vede, aniž bys před ním utíkal. Znamená to podřídit se mu, zpomalit tempo a čekat. Proč? Aby ses ujistil, že ruku v ruce s myšlenkami, které věříš, že ti dává, naplnil tvou mysl hlubokým pokojem. Požádej ho, ať ti zjeví svou vůli, pak se upokoj a věz, že tě Bůh slyšel a že ví, co dělá.
2) „Uznejte, že já jsem Bůh.“ Znamená to uznat, že ty žádným bohem nejsi! Když Boha neposloucháš, neradíš se s ním a nečekáš na jeho načasování, sesazuješ ho z trůnu svého života, a nakonec se pokusíš zaujmout jeho místo. A víš dobře, jak to pak funguje, že?
Často slyšíme o potřebě mít cíle a vize. Je to biblický princip: „Není-li žádného vidění, lid pustne…“ (Přísloví 29:18). Bible ale také říká: „Vidění … ukazuje k určitému času … prodlévá-li, vyčkej, neboť přijde zcela jistě…“ (Abakuk 2:3). Nikdy nenaplníš svou vizi bez pomoci toho, kdo ti ji dal. Henry Ward Beecher, americký duchovní v devatenáctém století, řekl: „Síla člověka spočívá v tom, že nalezne cestu, kterou kráčí Bůh, a vydá se tím směrem.“ Pamatuj, že očekávání na Pána není ztráta času. Nedovol, aby tě semináře typu „jak na to“ nebo „jsi temperament typu A“ svedly k tomu, že budeš předcházet Boha nebo se budeš snažit jít vpřed jen ve vlastní síle.