„Služte s ochotnou myslí jako Pánu, a ne lidem.“ Efezským 6:7, B21
Slavná americká zpěvačka Marian Andersonová jednou dostala od novináře dotaz, jaký byl její nejdůležitější den v životě. Mohla mluvit o soukromých koncertech pro Rooseveltovi v Bílém domě, nebo o tom, jak zpívala pro anglickou královnu v Londýně. Místo toho šokovala reportéra slovy: „Největším okamžikem mého života byl den, kdy jsem se mohla vrátit domů a říct své matce, že už nemusí prát, aby si něco málo vydělala.“
Všichni jsme přirozeně sebestřední a myslíme nejprve na své vlastní zájmy. Proto se musíme „proměňovat obnovou své mysli“ (viz Římanům 12:2). Psychologové rozlišují chování vrozené a naučené. Když jsi přirozeně negativní, musíš se naučit být pozitivní. Jestli máš bojácnou povahu, musíš se naučit být odvážný. Pokud jsi od přirozenosti sobecký, musíš se naučit být velkorysý. Bůh chce, abys procházel životem a hledal příležitosti, jak být požehnáním pro druhé: „A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry“ (Galatským 6:10).
Nejde ale jen o to, abys tak činil lidem, ale abys to činil prostřednictvím lidí a pro Pána. „Neslužte naoko jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi služebníci konejte Boží vůli celou duší. Služte s ochotnou myslí jako Pánu, a ne lidem. Vězte, že cokoli kdo učinil dobrého, za to dostane odplatu od Pána, ať už byl otrok nebo svobodný“ (Efezským 6:6-8, B21). To znamená, že to, co učiníš pro ostatní, učiní Pán pro tebe!