„Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře…“ Jakub 4:3

Když se modlíš za spasení milovaného člověka, nikdy se nemusíš ptát, jestli to je Boží vůle. Jeho vůle je v Písmu jasně popsána: „… chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu“ (1. Timoteovi 2:3-4). Pokud však jde o modlitbu za věci, které nejsou v Písmu jasně zaslíbeny, měl bys říkat: „Je-li to tvá vůle…“ Proč? Protože Bible říká: „Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře…“ (Jakub 4:3). Někdy je těžké přijmout tuto pravdu, protože jsme přesvědčeni, že naše prosby jsou oprávněné. Pokud však tvé srdce není před Bohem čisté a tvá vůle není v souladu s jeho vůlí, mohou být tvé motivy pro modlitbu poznamenány sobeckým zájmem. Jan napsal: „Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od něho“ (1. Janova 5:14-15). Když se modlíš za něco, čím si nejsi jist, že je v souladu s Boží vůlí, měl by ses modlit: „Je-li to tvá vůle…“ To neznamená, že máš slabou víru, když říkáš: „Pane, chci tuto věc – pokud je to tvá vůle, jestli to zapadá do tvého plánu a načasování a je to pro mě to nejlepší.“ Pavel napsal: „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance…“ (1. Korintským 13:12). My vidíme jen částečný obraz, Bůh ale zná celou situaci od začátku do konce. Modli se tedy ve víře a důvěřuj Bohu, že ti dá to správné řešení.