„Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci…“ Žalm 34:19

Když se ocitneš o Vánocích sám, pohledy a zvuky, které ti dříve přinášely radost, mohou umocňovat pocit smutku a ztráty. Neexistuje žádné rychle fungující řešení. Zpracovat ztrátu vyžaduje čas a Boží milost. Zde je pár myšlenek, které ti mohou pomoci:
1) Nepředpokládej. Nevěř mýtu, že všichni ostatní prožívají dokonalé Vánoce, jenom ty se trápíš. Pravda je, že všichni máme zkušenosti s nereálnými požadavky, s nervozitou okolo nákupů, organizování zábavy a dárků. A když máme v srdci bolest, bývá to ještě horší. Proto si vždycky tak oddychneme, když je po všem!
2) Je to jen jeden ze tří set šedesáti pěti dnů. Těch čtyřiadvacet hodin můžeš zvládnout, protože Bůh ti zaslíbil: „… tvá síla ať provází všechny tvé dny“ (5. Mojžíšova 33:25).
3) Odpoutej se od sebe. Zkus to. Rozhlédni se, jestli není někde nějaká potřebná rodina nebo známý, který prožívá bolest a potěšilo by ho být hodinku s tebou. Pravděpodobně je to poslední věc, na kterou bys měl chuť, ale je to dobrá terapie: obnoví to tvou perspektivu a přinese pocit pohody a vděčnosti.
4) Zaveď si nové tradice, zejména když se při starých necítíš dobře. „… jsem … zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou…“ (Filipským 3:13).
Cítíš se sám? Pomodli se: „Pane, ty víš, jak mě dnes bolí srdce. Tvé Slovo říká, že jsi blízko těm, kdo jsou zkroušení v srdci. Dej mi cítit svou blízkost. Staň se pro mě skutečnějším než vnější aktivity a prázdnota v mém nitru. Pomoz mi přiblížit se k tobě a prožít takové Vánoce, jaké jsem dosud nepoznal.“