„K Hospodinu stále mé oči hledí, on moje nohy z pasti vyprostí!“ Žalm 25:15, B21
Hannah Whitall Smithová napsala: „Není pro nás nijak užitečné zkoumat se a pohrávat si s nadějí, že se můžeme nějak významně zdokonalit. Pán chce, abychom se zbavili své staré přirozenosti.“
Tvé staré já je odhodláno vyžadovat si tvou pozornost. Ať je raději považováno za špatné, než aby vůbec nebylo. Když se zaměříš na zkoumání svých stavů a nepříjemných pocitů, můžeš si myslet, že jsi skromný, čestný a duchovní. Jediným duchovně bezpečným způsobem, jak zacházet s naší tělesnou přirozeností, je přesunout ji do složky „ignorovat“ a zaměřit pozornost a očekávání výhradně na Pána. David pochopil, jak tento princip funguje: „K Hospodinu stále mé oči hledí, on moje nohy z pasti vyprostí!“ (Žalm 25:15, B21). Při pohledu na své „hliněné nohy“ (slabosti a selhání) a nástrahy (tvá neproměněná tělesnost) se zamotáš a nedokážeš z té pasti vyjít. Pouze když budeš spolupracovat s Bohem, může tě vysvobodit z pasti tělesnosti.
„Hledět stále k Hospodinu“ je způsob, který ti přinese vítězství. Zaposlouchej se ještě jednou do Davidových slov: „Hospodina stále před oči si stavím … nic mnou neotřese … Stezku života mi dáváš poznat; vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho“ (Žalm 16:8-11). Tvůj úkol je jednoduchý, i když ne nutně snadný. Musíš ignorovat žádosti svého těla a soustředit se na Ježíše. Jeho úkolem je proměňovat tě svou obrovskou mocí!