„Což to je půst, který si přeji?“ Izajáš 58:5
Bůh ti nikdy nepřikázal, abys zkoumal své emoce, zkušenosti nebo hříchy. To, co řekl, je: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa“ (Jan 1:29). Vítězství nad hříchem vychází ze zaměření na Krista – ne ze sebemrskačství! Ve Starém zákoně se Izraelci dostali do bodu zoufalství. Postili se a „trápili své duše“, ale Bůh jejich úsilí ignoroval. Hledali duchovní obrodu svým vlastním, na sebe zamě?en?m zp?sobem, a?B?h to odm?tl se slovy: řeným způsobem, a Bůh to odmítl se slovy: „To že je půst, který se líbí mně? Den, kdy má člověk hladovět? Kdy má jak rákos hlavu naklánět a stlát si pytlem a popelem? Jak můžeš tohle nazývat postem, dnem, který má Hospodin v oblibě?“ (Izajáš 58:5, B21). Je zřejmé, že Bůh není potěšen utrpením, které vychází ze zaměření na sebe samého. Zná efektivnější způsob, jak nás osvobodit. Než aby nás srážel výčitkami svědomí, řekl: „Není snad toto půst, který se líbí mně – uvolnit ty, kdo jsou v krutých okovech … propustit utlačované jako svobodné, takže každé jho zlomíte? Nemáš se raději s hladovým o chléb podělit, ubohým bezdomovcům svůj dům otevřít? Když vidíš nahého, nemáš jej přiodít, přestat být netečný k vlastním příbuzným?“ (Izajáš 58:6-7, B21). Boží způsob eliminuje „ochrnutí ze sebeanalýzy“ tím, že ti přikazuje úplně zapomenout sám na sebe, přestat se zabývat svou nedokonalostí a zapojit se do života a potřeb druhých. Jeho čtyřbodový plán, jak překonat svou tělesnost, zahrnuje:
1) Uznej jeho milost a dívej se na sebe jako na „spravedlivého v Kristu“. 2) Zaměř svůj pohled na Ježíše. 3) Přestaň se chorobně zabývat sám sebou. 4) Služ Bohu tím, že začneš sloužit druhým. Když naplníš všechny tyto kroky, bude pro tebe platit: „… tvé světlo vzejde v temnotě … Tehdy tě Hospodin stále povede…“ (Izajáš 58:10-11, B21).