Církevní protokol

„Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s chvalozpěvem! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu…“    Žalm 100:4

Jednou v neděli vstoupil do kostela v Holandsku prostě oděný muž vypadající jako učenec a sedl si na místo poblíž kazatelny. Po několika minutách k lavici přistoupila žena. Když tam viděla sedět neznámého, stroze mu oznámila, že tohle je její místo. On se zdvořile omluvil a přesedl si do jedné z lavic v zadní části kostela určené chudým. Zúčastnil se bohoslužby a poté bez dalšího incidentu odešel. Když bohoslužba skončila, jedna z přítelkyň se té ženy zeptala, jestli ví, koho to vykázala z lavice. „Ne,“ odpověděla bez zájmu, „asi nějakého cizince.“ Byla v šoku, když jí přítelkyně sdělila, že ten cizí muž byl švédský král Oskar, který byl v zemi na návštěvě u jejich královny.
To je lekce i pro tebe. Ať už jdeš do velkého nebo do malého sboru, Ježíš, hlava církve, řekl: „… kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“ (Matouš 18:20). To znamená, že Ježíš, Král králů, bude přítomen. Musíš si být jeho přítomnosti vědom, musíš ho uctívat a učinit jej středem své pozornosti. Jinak se klidně místo toho můžeš zapojit do nějakého společenského klubu nebo prostě zůstat doma. Žalmista nám předkládá církevní protokol: „Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří jeho s chvalozpěvem! Vzdávejte mu chválu, dobrořečte jeho jménu, neboť Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné, jeho věrnost do všech pokolení!“ (Žalm 100:4-5).