„Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti.“ Přísloví 3:13
Zde jsou tři důvody, proč nezažíváme osobní růst:
1) Myslíme si, že růst přichází výhradně na základě zkušeností. Myslet si, že osobní růst přichází jen se zkušeností, je, jako by lukostřelec střílel šípy mimo terč a myslel si, že se zlepšuje jednoduše proto, že nepřestává střílet. Zkušenost přináší výhody pouze tehdy, když se z ní poučíš a začneš se trefovat do terče. Skladatel Gian Carlo Menotti, držitel Pulitzerovy ceny, řekl: „Peklo začíná dnem, kdy nám Bůh umožní jasně uvidět vše, čeho jsme mohli dosáhnout, dary, které jsme promarnili, a všechno, co jsme mohli udělat, ale neudělali.“ Nedopusť, aby tvůj život skončil litováním času a příležitostí, které jsi promeškal. Využij každou příležitost k růstu, kterou ti Bůh dává, a začni ještě dnes.
2) Myslíme si, že růst pochází výhradně z informací. Znal jsi někdy někoho, kdo byl absolutně skvělý, přesto zřejmě nikdy nedosáhl ničeho, co by bylo dobré pro Boha, pro něj nebo pro druhé? Takoví lidé jsou jako encyklopedie plná vědomostí, která nemá žádnou hodnotu, protože ji nikdo nepoužívá. Největší překážkou osobního růstu není nevědomost, je to iluze vědění! Bible říká: „Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači…“ (Jakub 1:22).
3) Předpokládáme, že růst je automatický. Když jsme děti, dochází k růstu přirozeně. V tom období jsou zde rodiče, vedoucí a učitelé, kteří nám denně dávají výzvy k rozvoji, takže jsme zvyklí růst. Problém nastává, když skončíme školu a nikdo už nás nenutí růst nebo jít dál. Cena růstu je vždycky menší, než jsou výdaje nevědomosti a stagnace. Pravdou je, že pokud nepřevezmeš zodpovědnost za svůj osobní růst – pak neporosteš!