„… každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.“ Filipským 2:4
Pokud jde o pravdu, měl bys být neústupný. Ve vztazích se ale musíš naučit být přizpůsobivý. Jestli potřebuješ mít vždycky „pravdu“ a musíš druhým dávat najevo, že se „mýlí“, nebudeš se nikdy moci radovat z pevných, trvalých vztahů. Jeden spisovatel napsal: „To, že spolu vydržíme, není proto, že jsme se nikdy nemýlili. Je to proto, že když jsme se mýlili, našli jsme nezdolnou vůli omyl napravit a milost vydržet vše, co je třeba, abychom to společně přestáli. Naše rodiny nikdy nejsou dokonalé, to ale neznamená, že nemůžeme najít cestu rozbouřeným mořem ke břehům lásky a života. Pocházíme z různých prostředí s různými tradicemi a odlišnými ideály, a ať si to uvědomujeme nebo ne, vnášíme do svých vztahů zátěž nerealistických očekávání.“
Takže co s tím? Pisatel pokračuje: „Naučte se být otevření pro změny a uvědomte si, že budete muset mnohé napravit, abyste mohli problémům společně čelit. Udělejte z tohoto postoje základní pravidlo pro fungování vašeho vztahu. Buďte vždy ochotni své vztahy nově nastavit a tím zajistit, aby rozhodnutí učiněná v určitém stádiu života byla v souladu s nynějším růstem a zráním.“
Víš, co je největším problémem našich vztahů? Sobectví! Chceme, aby bylo po našem. Jenže to není biblické. Bible říká: „… každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu“ (Filipským 2:4). Když budeš mít tento způsob myšlení, budeš se moci těšit z hodnotných obohacujících vztahů.