„Hospodin je při mně, nebojím se. Co by mi mohl udělat člověk?“ Žalm 118:6
Během Velké hospodářské krize dosáhla nezaměstnanost amerického obyvatelstva pětadvaceti procent. Spořicí účty byly vymazávány kvůli krachům bank, farmáři kvůli dluhům přicházeli o půdu a pro lidi bylo těžké i jen uživit rodinu. V této temné době se prezident Franklin Delano Roosevelt obrátil k národu se slovy: „Dovolte mi říct, čemu pevně věřím. Jediné, čeho se musíme bát, je strach sám. Bezejmenný, iracionální a neopodstatněný strach, který paralyzuje úsilí potřebné k tomu, aby se úpadek změnil v pokrok.“
Většina lidí nevěděla, že sám prezident prožil temné časy, kdy jej paralyzoval strach. Roosevelt se narodil jako privilegované dítě, vzdělání získal v Evropě, na Harvardu a na právnické fakultě Kolumbijské univerzity. Ve věku třiceti devíti let však dostal obrnu, která u něj vyvolala vážné postižení. V době rekonvalescence se u něho vyvinul obrovský strach z ohně. Bál se, že kvůli svému postižení by nedokázal uniknout. Časem ale svůj strach překonal, začal opět používat ruce a dokonce se s pomocí ortéz naučil znovu chodit. Vrátil se do politické arény a nebojácně bojoval za své zvolení guvernérem New Yorku, jímž se stal v roce 1929. Později se stal jedním z největších amerických prezidentů a dovedl národ k vítězství ve druhé světové válce. Ve svých pamětech Roosevelt vzpomíná, že když se obrátil k Bohu o pomoc, odvahu a vedení, dostal je.
Prožíváš dnes strach? Pokud ano, postav se za toto zaslíbení: „Hospodin je při mně, nebojím se. Co by mi mohl udělat člověk?“ (Žalm 118:6).