„Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači…“ Jakub 1:22

Jakub napsal: „Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe! Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled; podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky“ (Jakub 1:22-25).
V tomto textu je pro výraz „člověk“ použito slovo, které označuje muže. Proč je to důležité? Protože je rozdíl mezi tím, jak zrcadlo používají muži a jak ženy. Muži se obecně do zrcadla podívají jen letmo, aby získali základní obraz, naproti tomu ženám obvykle tolik záleží na tom, jak vypadají, že nosí zrcátko v kabelce a celý den svůj zevnějšek průběžně kontrolují.
Aby nám ale neuniklo to hlavní. Tady nejde o to, že muži používají zrcadlo jinak než ženy. Jde o to, že je rozdíl mezi tím, když nad Písmem strávíš několik spěšných chvilek, než se vrhneš do dalšího dne, a tím, když nad ním medituješ, dokud neobnoví tvou mysl a nezformuje tvůj charakter do podoby Krista. Když čteš Písmo, Duch svatý ti drží před očima zrcadlo, aby ses mohl podle potřeby upravit. Všimni si slov: „Kdo se … zahledí … a vytrvá … bude blahoslavený…“ (Jakub 1:25). Je to obousměrná ulice, jestli chceš chodit v Božím požehnání, musíš pečovat o své „jednání“ a Bůh bude pečovat o tvé „požehnání“.