„… abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo…“ 2. Korintským 9:8
Bůh nás nejen miluje, on nás láskou přímo zahrnuje (viz 1. Janova 3:1, B21). Nedává moudrost na příděl, on „dává všem bez výhrad a bez výčitek“ (viz Jakub 1:5). Marnotratný syn dostal nejtučnější tele, hosté na svatbě v Káně ochutnali nejlepší víno a Petr nalovil tolik ryb, že se jeho loď začala potápět. Pavel nám říká, že Bůh „dává semeno k setbě“ (viz 2. Korintským 9:10). Řecké sloveso pro „dávat“ tvoří dva kořeny: první znamená „tančit“, druhý „vést“, takže doslovný význam je „vést tanec“. To znamená, že když ti Bůh dává, tančí radostí! Dává pokyn kapele a začíná slavnost dávání. On miluje dávání!
Jednou řekl Petr Ježíšovi: „Hle, my jsme opustili všechno a šli jsme za tebou! Co tedy budeme mít?“ (Matouš 19:27). Zdálo by se, že pro Ježíše to byla dobrá příležitost, aby Petra pokáral, že uvažuje způsobem „co z toho budu mít já“. On to ale neudělal. Místo toho Petra ujistil, že v tomto životě „stokrát více dostane a bude mít podíl na věčném životě“ (viz Matouš 19:29). Ježíš slibuje zisk deset tisíc procent! Kdyby ti někdo za každých sto korun, které jsi mu včera dal, dal dnes deset tisíc korun, mohl bys o něm říct, že je „štědrý jako Bůh“.
Bůh nerozdává své dobrodiní kapátkem, ale požárním hydrantem, ne v objemu šálku, ale Středozemního moře. Nemůžeš ho pobrat? Nech ho tedy přetékat! Přetékej! Rozlévej! „… zadarmo jste dostali, zadarmo dejte“ (Matouš 10:8).