„Od tebe pochází všechno. Dáváme ti, co jsme přijali z tvých rukou.“ 1. Paralipomenon 29:14
Štědří lidé nikdy nemají problém mluvit o penězích, a tím spíš nemají problém je dávat. Sebestřední lidé jsou posedlí tím, jak si zachovat to, co mají, a sehnat ještě víc. Proto Ježíš, nejštědřejší člověk v dějinách, tolik mluvil o penězích. Věděl, odkud pocházejí, k čemu slouží a komu všechny patří. Šestnáct z jeho třiceti osmi podobenství se zabývá tím, jak nakládat s penězi a majetkem. Ve čtyřech evangeliích se tímto tématem zabývá přibližně každý desátý verš. V Bibli je asi pět set veršů o modlitbě, přibližně stejné množství o víře, ale více než dva tisíce o penězích a majetku.
Snaží se ti Bůh něco říct? Pokud ano, co? Je to tohle: Všechno, co máš, pochází od Boha! Takže nejsi majitel, ale správce jeho majetku. To znamená, že když zaklepe na tvé rameno a řekne: „Daruj tomuto člověku nebo přispěj na tento účel,“ nebudeš se hádat nebo smlouvat. Místo toho řekneš: „Ano, Pane!“
Poté, co David shromáždil peníze na stavbu chrámu, se modlil: „Bohatství a sláva pocházejí od tebe, ty panuješ nade vším, máš v rukou moc a bohatýrskou sílu, vyvýšení a utvrzení všeho je v tvých rukou. Nyní, Bože náš, vzdáváme ti chválu a oslavujeme tvé skvělé jméno. Vždyť co jsem já a co je můj lid, že máme možnost takto přinášet dobrovolné dary? Od tebe pochází všechno. Dáváme ti, co jsme přijali z tvých rukou“ (1. Paralipomenon 29:12-14). Když dáváš Bohu, dáváš zpět svému dárci.